SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA MLÁDEŽE
SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA MLÁDEŽE
- Listina základních práv a svobod - Zákon č. 2/1993 Sb., listina říká v čl. 6 – že každý má právo na život, lidský život požívá ochrany již před narozením. Nikdo nesmí být zbaven života. Trest smrti se nepřipouští, porušením práva na život není, je-li někdo zbaven života, v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Jaké jsou možnosti podle věty č. 4 - je to především nutná obrana, jestliže je žena přepadena násilníkem a v rámci nutné obrany ho zabije, je to beztrestné. Potrat může být z mnoha důvodů a to především pokud je ohrožen život či zdraví matky, či pokud je dítě zplozeno násilím, či je defektní apod., či hmotná nouze, již mnoho dětí v rodině apod. (týká se právem na život). V Čechách je ponechání si dítěte svobodnou volbou matky.
- Pokud je matka cizinka a otec Čech, jejich dítě se automaticky nestává českým občanem, zapsaný otec musí do tří měsíců potvrdit, že chce, aby mělo dítě české občanství.
- Dítě z babyboxu – hledá se náhradní či pěstounská péče, pokud se nenajde vhodná péče, dítě je umístěno v kojeneckém ústavu, následně v dětském domově.
- Právo na vzdělání v čl. 33 listiny – každý má právo na vzdělání, školní docházka je povinná po dobu, kterou stanový zákon.
- Občané mají právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách, podle možností občana a společnosti též na vysokých školách.
- Za jakých podmínek mají občané právo na pomoc státu při studiu? Viz. listina základních práv a svobod (internet- odkaz http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html) !! 2
Otázky, ze kterých budeme vybírat dvě!!
1) Postavení dítěte počatého a novorozeného v právním řádu ČR?
odpověď :
a) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. b) Nikdo nesmí být zbaven života. c) Trest smrti se nepřipouští. d) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.
2) Právo dítěte na vzdělání a jeho zakotvení v listině základních práv a svobod a úmluvě a právech dítěte?
odpověď:
a) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
b) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
3) Cíle výchovy podle úmluvy u prává dítěte?
Odpověď: nevim, zkusit odkaz http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html
4) Co se rozumí soc. práv. ochranou podle zákona 359/1999 Sb., soc. právní ochraně?
Odpověď:
Krajský úřad pověří fyzickou či právnickou osobu k výkonu sociálně-právní ochrany (např. , osvojení, pěstounská péče, náhradní rodina, svěření dítěte do ústavní péče – kojenecké ústavy, dětské domovy, Klokánek) 3
5) Na které dítě se prioritně vztahuje soc. práv. ochrana?
Odpověď:
Na odložené novorozence (babyboxy, apod), dětí týrané a zanedbávané, dítě, které ztratilo oba dva rodiče (úmrtí obou rodičů, apod.)
6) Jaké povinnosti jsou ukládaný obecným úřadům při uskutečňování soc. práv. ochrany?
Odpověď:
http://www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=450018&id_dokumenty=1641358
7) Jaká opatření mohou navrhovat obecné úřady (obce s rozšířenou působností), soudů při realizaci SPOM?
Odpověď: viz. odkaz v otázce číslo 6!!!
8) Uzavírání manželství v ČR, §4 a 4a) zákona 94/1963Sb., a překážky manželství?
Odpověď:
§ 4
Občanský sňatek
(1) Prohlášení o uzavření manželství učiní snoubenci před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, které jsou matričním úřadem.
(2) Prohlášení o uzavření manželství lze učinit i před starostou, nebo místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, které nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním 4
obvodu. Prohlášení o uzavření manželství lze činit i před primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města.
(3) Prohlášení o uzavření manželství podle odstavců 1 a 2 musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance místně příslušného matričního úřadu.
(4) Manželství se uzavírá v místě určeném úřadem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro konání slavnostních obřadů. Uzavřít manželství na kterémkoli vhodném místě může povolit matriční úřad, do jehož správního obvodu toto místo spadá.
(5) Je-li život snoubence přímo ohrožen, může se manželství uzavřít před kterýmkoli obecním úřadem.
Překážky v manželství –
§ 11
(1) Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou anebo s osobou, která uzavřela partnerství, pokud toto partnerství trvá; neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.
(2) K výroku o neplatnosti nedojde a takové manželství se stane platným, jakmile dřívější manželství zaniklo, nebo bylo prohlášeno za neplatné anebo jakmile dřívější partnerství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné.
§ 12
Manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá. Neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.
§ 13
(1) Manželství nemůže uzavřít nezletilý. Výjimečně, jestliže to je v souladu se společenským účelem manželství, může soud z důležitých důvodů povolit uzavření manželství nezletilému staršímu než šestnáct let. Bez tohoto povolení je manželství neplatné a soud vysloví neplatnost i bez návrhu. 5
(2) K výroku o neplatnosti manželství však nedojde a takové manželství se stane platným, jestliže manžel, který byl v době uzavření manželství nezletilý, již dovršil osmnáctý rok, nebo jestliže manželka otěhotněla.
§ 14
(1) Manželství nemůže uzavřít osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům.
(2) Osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, může uzavřít manželství jen s povolením soudu.
(3) Manželství nemůže uzavřít osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům. Soud však může osobě, která je stižena duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, uzavření manželství povolit, je-li zdravotní stav osoby slučitelný s účelem manželství.
(4) Uzavře-li manželství osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba, která trpí duševní poruchou, která by měla za následek zbavení způsobilosti k právním úkonům, vysloví soud neplatnost manželství i bez návrhu.
(5) Uzavře-li manželství osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, nebo osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, bez povolení soudu, vysloví soud neplatnost tohoto manželství na návrh kteréhokoli z manželů. Neplatnost manželství soud nevysloví, jestliže zdravotní stav manžela se stal slučitelný s účelem manželství.
§ 15
(1) Jestliže manželství zaniklo, nelze je prohlásit za neplatné.
(2) Bylo-li manželství uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou nebo mezi předky a potomky a mezi sourozenci, vysloví se neplatnost i po jeho zániku. Totéž platí o manželství uzavřeném mezi osobami, které jsou v příbuzenském poměru na základě osvojení.
§ 15a
(1) Manželství je neplatné, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhrůžky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců nebo povahy právního úkonu uzavření manželství. Soud vysloví neplatnost takového manželství na návrh kteréhokoli z manželů. 6
(2) Právo manžela uplatnit neplatnost manželství podle odstavce 1 zanikne uplynutím jednoho roku ode dne, kdy se o rozhodné skutečnosti dozvěděl.
§ 16
(1) Bylo-li řízení o prohlášení manželství za neplatné na návrh některého z manželů již zahájeno, lze neplatnost manželství vyslovit i po smrti druhého manžela.
(2) Po smrti manžela, který podal návrh na prohlášení manželství za neplatné, lze vyslovit neplatnost manželství také tehdy, požádají-li o to do jednoho roku po jeho smrti jeho potomci.
9) Základní zásady soudnictví ve věcech mládeže?
Odpověď:
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže má charakter komplexní, tj. obsahuje jak zásady upravující podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v trestním zákoně a opatření ukládaná za takové protiprávní činy (tedy normy trestního práva hmotného), tak normy práva procesního upravující postup a rozhodování ve věcech mládeže, ale obsahuje také ustanovení o výkonu rozhodnutí. Ve vztahu k právní úpravě obsažené v trestním zákoně, trestním řádu, resp. jiných právních předpisech, například v občanském soudním řádu, zákoně o sociálně-právní ochraně dětí nebo zákoně o rodině, jde o normu speciální s tím, že pokud tento zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle příslušných ustanovení obecných právních předpisů (§ 1 odst. 3 cit. zák.).
Zákonodárce jej koncipoval tak, že zákon o soudnictví ve věcech mládeže zcela nově vymezuje rozdíly speciální právní úpravy odpovědnosti za spáchané činy a o soudnictví ve věcech mládeže oproti obecné úpravě obsažené zejména v trestních kodexech a v souvisejících právních předpisech. Smyslem nové právní úpravy v samostatném kodexu je podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona komplexně upravit hmotněprávní i procesněprávní aspekty trestání mládeže, nově konstituovat systém specializovaných soudů mládeže a zřetelně a přehledně vymezit ucelenou škálu možných reakcí státu a společnosti na delikventní jednání mládeže. 7
Zákon především upravuje podmínky, postup a rozhodování ve věcech protiprávních činů dětí mladších než patnáct let, kde pracuje s kategorií činů jinak trestných, a ve věcech protiprávních činů mladistvých, kde používá pojmu provinění, a dále upravuje výkon soudnictví pro mládež. Základem nově přijaté právní úpravy jsou zásady trestní odpovědnosti mladistvých a sankce ukládané jim za provinění, jakož i potřebné odchylky v trestním řízení, které vyplývají z konkrétních specifik řízení ve věcech mladistvých, současně však zákon upravuje postupy a opatření přijímaná vůči osobám mladším než patnáct let.
I když zákon o soudnictví nad mládeží vychází z řady obecných principů zakotvených v trestněprávních i trestněprocesních normách, které zčásti opakuje, ve vztahu k trestnímu právu v obecném širším slova smyslu, jak již bylo řečeno shora, je normou speciální, která mimo jiné odchylně a zčásti i nově upravuje základní zásady trestního řízení ve věcech mládeže.
Základní zásady trestního řízení jsou určité právní principy, vůdčí právní ideje, jimiž je ovládáno trestní řízení. Jsou projevem právně politického a právně filozofického přístupu k trestnímu řízení. V důsledku své povahy jsou základem, na kterém je vybudována organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů. Vyjadřují mínění zákonodárce o nejúčelnějším uspořádání trestního procesu.1)
Význam základních zásad řízení ve věcech mládeže zůstává stejný jako u základních zásad trestního řízení obsažených v trestním řádu. Mají obecnou platnost, jsou základem, na kterém je založena organizace trestního řízení a úprava činnosti jeho orgánů, mají zásadní interpretační a aplikační dopad. Zvláštností oproti obecné úpravě je skutečnost, že základní zásady řízení ve věcech mladistvých jsou vyjmenovány v jednom ustanovení (§ 3 odst. 3 až § 3 odst. 8 cit. zák.) spolu se základními zásadami trestního práva hmotného, které se mají uplatnit při posuzování delikvence mladistvých.
Zákon o soudnictví ve věcech mládeže mění a doplňuje základní zásady trestního řízení ve věcech mládeže několikerým způsobem. Předně sám stanoví zvláštní základní zásady řízení v ustanovení § 3 cit. zákona. Mimo tyto zvláštní základní zásady výslovně vypočtené v ustanovení § 3 zákona o soudnictví ve věcech mládeže zakotvuje nový zákon ještě nové instituty či postupy, které mění či doplňují obsah základních zásad trestního řízení obsažených v trestním řádu. 8
10) Pojem a předmět rodičovské zodpovědnosti?
Odpověď:
Institut rodičovské zodpovědnosti obsahuje nejdůležitější práva a povinnosti rodiče k nezletilému dítěti a náleží pouze rodiči s plnou způsobilostí k právním úkonům. Zákon o rodině č. 94/1963 §31 odst. 1 vymezuje rodičovskou zodpovědnost takto:
a) péče o nezletilé dítě
b) zastupování nezletilého dítěte
c) správa jeho jmění
Podle zákona o rodině č. 94/1963 ve znění pozdějších předpisů č. 315/2004, jsou do 18 let dítěte za dítě odpovědni rodiče, kteří mají tzv. rodičovskou zodpovědnost. Dle § 34 odst. 2 zákona o rodině musí být rodič mít plnou způsobilost k právním úkonům. Soud může přiznat rodičovskou zodpovědnost ve vztahu k péči o dítě i nezletilému rodiči dítěte, který dosáhl věku šestnácti let, má-li potřebné předpoklady pro výkon práv a povinností z rodičovské zodpovědnosti vyplývajících z § 34 odst. 3 zákona o rodině. Pokud není nezletilý rodič způsobilý k péči o dítě, a rodiče nezletilého taktéž nejsou schopni zajistit péči, rozhodne o způsobu výchovy soud. Ve většině případů rozhodne o ústavní či pěstounské péči (VESELÁ, R., Rodina a rodinné právo, 2003 str. 177,183 – v knihovně UJAKU!!).
1. Postavení dítěte počatého a novorozeného v právním řádu ČR.
- každý má právo na život,lidský život je hoden ochrany již před narozením
- nikdo nesmí být zbaven života
- trest smrti se nepřipouští
- porušením práv není, jeli někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona
není trestné
2. Právo dítěte na vzdělání a jeho zakotvení v listině základních práv a svobod a úmluvě o právech dítěte.
- každý má právo na vzdělání
- povinná školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon
- občané mají právo na bezplatné vzdělání v ZŠ a SŠ, podle schopností občana a možností
společnosti i na VŠ
3. Cíle výchovy podle úmluvy o právech dítěte.
Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy se shodují, že výchova má směřovat :
- k rozvoji osobnosti dítěte, rozumových i fyzických schopností, k jeho nadání
- k posilování úcty k lidským právům a základním svobodám
- k posilování úcty k rodičům, k vlastní kultuře, jazyku a národním hodnotám země trv.pobyt
- k přípravě dítěte na zodpovědný život
- k posilování úcty k životnímu prostředí
4. Co se rozumí sociálně právní ochranou podle zákona 359/99 sb.
- ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu
- ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění
- působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny
5. Na které děti se prioritně vztahuje sociálně právní ochrana.
- jejichž rodiče zemřeli
- neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti §31 zákona o rodině
- nevykonávají nebo zneužívají tyto práva
- děti které byly svěřeny do výchovy jiné osoby než rodiče a tato osoba neplní povinnosti
z toho plynoucí
- děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život, zanedbávají školní docházku, nepracují,
požívají alkohol nebo návykové látky, páchají trestné činy a přestupky
- opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu
- na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život,zdraví, důstojnost,mravní vývoj,jmění
nebo je podezření ze spáchání takového činu
- které jsou opakovaně umisťovány do zařízení s nepřetržitou péčí
- které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči
- které jsou žadateli o azyl , odloučenými od svých rodičů
6. Jaké povinnosti jsou ukládány obecním úřadům při uskutečňování sociálně právní ochrany.
- vyhledávat děti, kterým je potřeba věnovat pozornost
- působit na rodiče, aby plnili své povinnosti vůči dětem
- projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte
- projednat s dítětem nedostatky v jeho chování
- sledovat zda je zamezováno v přístupu dětí do prostředí, které je z hlediska vývoje a výchovy ohrožující
- poskytovat rodičům nebo zprostředkovat poradenství při uplatňování nároků dítěte
- oznámit OÚ s rozšířenou působností skutečnosti o dětech, kterým je třeba prioritně
věnovat pozornost
7. Mezinárodní únosy dětí
= nezákonné přemístění (správný termín)
Tzn. Jestliže 1 z rodičů bez souhlasu 2. rodiče odveze dítě z domovského státu do jiného.
Např. po rozvodu manželství s cizincem.
Zájmy dítěte zastupuje v ČR Úřad pro mezinárodní ochranu dětí ( Brno )
8. Uzavírání manželství v ČR §4 a 4a zákona 294/63 sb. a překážky manželství.
Manželství se uzavírá souhlasným prohlášením muže a ženy před některým ze subjektů
výslovně uvedených v §4 a 4a zákona o rodině.
Překážky v uzavření manželství :
- existence manželství jiného
- nedostatek věku
- nezpůsobilost k právním úkonům
- příbuzenství v pokolení přímém a v linii boční mezi sourozenci i osvojenými
- nedostatek rozdílnosti pohlaví
9. Vysvětlete pojmy z pohledu právního řádu
DÍTĚ = každá osoba od narození do 18 let
NEZLETILÍ = osoba ve věku nižším než 15let, která dosud nedovršila 18 let, pokud podle práv.řádu domovského nenabyla zletilosti dříve (Př. sňatek-od 16let)
MLADISTVÍ= osoba, která dovršila 15let a dosud nepřekročila 18 rok věku.
ZLETILÍ =osoba,která dovršila 18 let
MLÁDEŽ= nezletilí a mladiství
10. Druhy opatření ukládaných mladistvím
Podle zákona 218/2003“Sbírka o soudnictví ve věcech mládeže“
Co je u dospělých trest.čin u mladistvích=PROVINĚNÍ, za která jim jsou uložena vých.opatření:
-dohled probačního úředníka
-probační program
-výchovné povinnosti(musí žít s rodinou,dospělou os.)
-výchov.omezení
-napomenutí s výstrahou
-ochranná opatření (mají kladně ovlivnit duševní,mravní,sociální vývoj mladistvého)
Ochr.op.= ochr.léčení,zabrání věci,ochr.výchova
Ochranná výchova=ukládá se nezletilým delikventům,pokud se dopustili tr.činu,který by u dospělého byl kvalifikován doživotním trestem. Může trvat jen do 18let,výjimečně 19 let
Opatření trestní:
obecně prospěšné práce
peněžité opatření ( až do půl milionu)
peněžité opatření s podmíněným odkladem
propadnutí věci(určené,užité,získané TČ)
vyhoštění (pouze cizinci)
odnětí svobody podmíněně odložené na zkuš.dobu(vydrží-li nemá v rejstříku záznam)
odnětí svobody podmínečně odložené na zk.dobu s dohledem(dostavuje se k pr.úřed.)
odnětí svobody nepodmíněné
