Přitom je důležité měnit tón hlasu, podobně jako na jevišti, aby se dítě do příběhu vžilo, chvělo se, s napětím očekávalo, co bude dál, mělo strach, bylo dojaté, pociťovalo neklid nebo se bavilo, nechalo se překvapit vývojem událostí a nakonec se s ulehčením dočkalo rozuzlení.

Nemusíte se bát při čtení knížky nahradit slovo nebo spojení slov, které je pro dítě příliš složité, jiným, bližším výrazem. Máte při předčítání naprostou svobodu – můžete uplatnit vlastní kreativitu a přizpůsobit text k obrazu svému a hlavně přizpůsobit ho svému dítěti (zjednodušit ho, pozměnit některá slova apod.).

Děti mají velmi rády, když se jim čtou často stejné příběhy tak dlouho, dokud neznají celé pasáže zpaměti. A přečtete-li je vždycky se stejným nadšením, okouzlí děti takový příběh znovu, jako by to bylo poprvé.

Příběhy poslouchané s oblibou opakovaně mají u dětí hlubokou odezvu a děti v nich nacházejí odpovědi na otázky spjaté s úrovní svého vývoje. Je proto naprosto přirozené, když dítěti vyhovíte v jeho přání a budete příběh mnohokrát opakovat. Ale pozor – děti vyžadují stejný tón hlasu, stejná slova, stejné tajemství!