Rotunda sv. Kateřiny – kaple nebo kostel?
V druhé části studie, týkající se průběhu středověké kolonizace na českomoravském pomezí do konce 13. století, se Jiří Šmeral dotknul počátků České Třebové jako města: „V době, kdy bylo na levém břehu Třebovky vysazeno kolonizační město, založili premonstráti nový kostel a zasvětili jej Panně Marii. S příchodem německých kolonistů byl kostel přesvěcen a dostal titul sv. Mikuláše (naznačuje tak existenci kupeckých sídlišť – srv. Staré Mýto). Došlo k tomu zřejmě někdy krátce před rokem 1335, kdy fojt Lipolt vystavil svou listinu, v níž se kostel přechodně uvádí ještě s oběma patrocinii.“
Jenomže, když jsem se o tomto kostelu chtěl dozvědět něco víc, ke svému údivu jsem nepochodil. Jana Voleská s odkazem na Františka Musila uvádí, že: „O této stavbě se předpokládá, že stála na levém břehu řeky Třebovky, o jejím vzhledu však nemáme žádné doklady.“ Jen hypotézu F. Musila, „že současně se založením města byl založen severně od náměstí na přírodou nejlépe chráněném místě i kostel. (…) Přesnou podobu kostela v době vzniku města neznáme. Je pravděpodobné, že to byla dřevěná stavba obklopená hřbitovem. V jejím sousedství snad stávala zvonice.“ Až k roku 1721 uvádí Věra Sekotová: „Při farním kostele sv. Jakuba byl prostranný hřbitov, obehnaný zdí. Dřevěnou faru spojovala s kostelem lávka. (…) Z ulice na hřbitov se procházelo kamennou klenutou zvonicí…“ To je zmínka o nově postaveném chrámu (zasvěceném sv. Jakubovi) na místě dřevěného kostela neznámého původu (a patrocinia), který shořel v noci z 30. na 31. října 1636 a o němž se ví jen tolik, že v něm měl hrobku Petr Bohdanecký z Hodkova (†1549).
Domnívám se, že počátek všeho tápání je v obecném zmínění 18 farních kostelů v listině Jana Lucemburského z roku 1336, aniž by ale byly vyjmenovány. K jejich výčtu se tak František Musil dostává za cenu dvou far v České Třebové, u sv. Kateřiny i u Panny Marie (a sv. Mikuláše) a precizováním překladu listiny rychtáře Lipolta z roku 1335.
Spornou pasáž z ní (v originálu: …ego ductus pietate omnipotentis ecclesie beate Virginis et sancti Nicolay nec non beate [sic!] Katherine in iam dicta civitate…) přeložil Jindřich Růžička (včetně vložené diakritiky) následovně: „(Nadto) já, veden zbožností všemocné církve, blahoslavené Panny a svatého Mikuláše i svaté Kateřiny v již řečeném městě…“ Podle Františka Musila však výše citovaná na první pohled nesrozumitelná věta může být i důkazem existence dvou kostelů v České Třebové – kostela Panny Marie a sv. Mikuláše (dvojité patrocinium) a kostela (kaple) sv. Kateřiny. Uvedenou větu by tedy bylo možno s ohledem na její latinskou podobu chápat asi v tomto smyslu: „(Nadto já) veden všemocnou zbožností, kostelu(ům) blahoslavené Panny a sv. Mikuláše a také svaté Kateřiny v již řečeném městě jsem přidal…“ Ostatně totéž co František Musil dovozuje i Štěpán Gilar při pořizování inventáře Archivu města České Třebové v okresním archivu v Ústí nad Orlicí – Lipold listinou z 6. ledna 1335 rozšířil obdarování ke kapli svaté Kateřiny a k městskému kostelu, tenkrát zasvěcenému Panně Marii a svatému Mikuláši, která učinili již jeho děd Petr z Heřmanic, pravděpodobně první rychtář města a otec Ulman. Budiž však připomenuto, že i Jindřich Růžička se nakonec přiklonil k městskému kostelu, ale zasvěcenému všem třem patronům.
Nejstarší městská listina z roku 1335 - k zobrazení obrázku nebyla poskytnuta autorská práva
Jenže spornou větu můžeme přeložit doslovně: „Nadto já, veden zbožnou všemohoucností, kostelu blahoslavené Panny a svatého Mikuláše, zajisté také (rovněž) blahoslavené Kateřiny v tu řečeném městě, jsem přidal…“ a to i proto, že o větu dále Lipold „věnoval jmenovanému kostelu mlýn v Parníku“. Což by mohlo znamenat, že kostel byl jen jeden s (celkově) trojím patrociniem, aby se nikdo necítil ukřivděn. Proč by nový kostel na stejném místě měl najednou jiného patrona (sv. Jakub)? Nota bene (zatím) nikde nedoloženou změnou svěcení. Že písař svatou Kateřinu beatifikoval lze připsat na vrub nepozornosti při psaní podle předtím uvedené Panny Marie, tak jako opakování již jednou napsaného slova siliginis sili v téže větě. Nakonec, i ve svědečné formuli se mluví o jednom kostelu: „Svědky tohoto pořízení či darování jsou pak věrohodní a ctihodní muži pan Raynwold, farář svrchu zmíněného kostela, pan Jan, místofarář toho (téhož) místa, pan Matyáš, vikář jeho…“, pokud vikář je zástupce ve funkci nebo úřadu (zvláště duchovním), ale také náhradní, zástupný čili zástupce za zástupce, aby v případě úmrtí nebo delší nepřítomnosti nebylo místo to bez pastýře. (Že každý hodnostář přísluší jednomu patronovi by už byla čirá spekulace.)
Když se vyjádřím stručně, ta nesrozumitelná věta na mne naopak dělá dojem jakoby pokusu nebo uskutečněného přesvěcení a zároveň povýšení kaple sv. Kateřiny na (farní) kostel Panny Marie a sv. Mikuláše. Že by ještě roku 1304 trhová ves měla dva kostely mi nepřipadá věrohodné. A když byl druhý kostel skutečně postaven, sv. Kateřina nebyla zapomenuta, zatím co „přesvěcení“ nezanechalo (krom zmínky o kostelu sv. Mikuláše r. 1414) žádný dojem, byť bylo zvěčněno písemně.
Literatura:
Michalski Milan a kol.: Církevní památky Českotřebovska, MM v Č. Třebové 1991, jm. str. 6
Musil František: K počátkům církevní organizace na území České Třebové a k jejímu vývoji do doby husitské. In: Českotřebovská farnost v historii (Sborník studií k 200. výročí vystavění kostela sv. Jakuba), Česká Třebová 2004, str. 11-19, jm. 16/17
Musil František: Osídlování Poorlicka v době předhusitské (Kraj na Tiché Orlici, v povodí Třebovky a Moravské Sázavy), OFTIS Ústí nad Orlicí 2002, jm. str. 126
Růžička Jindřich: K otázce stáří kostelíka svaté Kateřiny v České Třebové. In: Kulturní zpravodaj Č. Třebové 1977/srpen, str. 6-7, jm. 7
Sekotová Věra: Nástin dějin Českotřebovské farnosti v letech 1670-1918. In: Českotřebovská farnost v historii…, str. 59-82, jm. 64
Šmeral Jiří: …nostros pauperes in Cribonia (Ke sporu o první písemnou zmínku o České Třebové a k průběhu středověké kolonizace na českomoravském pomezí do konce 13. století). In: Pomezí Čech, Moravy a Slezska sv. 7 (Sborník prací ze společenských a přírodních věd), RM a SOkA Litomyšl 2006, str. 15-39, jm. 29
Voleská Jana: K dějinám církevních staveb farnosti Česká Třebová. In: Českotřebovská farnost v historii…, str. 153-197, jm. 161/162
Archeologický výzkum lokality Staré Mýto byl prezentován výstavou „Na cestě k městu“, přístupnou v Muzeu východních Čech v Hradci Králové od 15. září 2005 do 26. března 2006 a pak, od 22. října do 22. listopadu, otevřenou v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě; odtud si dovolím zmínit, že odhalený dřevěný kostel sv. Mikuláše byl zasvěcen patronu obchodníků.
