Etopedie
Do etopedie patří i vězeňství, u nás je 36 věznic, 11 vazebních. Asi 19 000 lidí ve výkonu trestu. Delikvence u dětí juvenilní delikvence (15-18let) pozn. juve je mládí. mladý dospělý (do 28 let) kriminalita (u pachatelů dospělých) penologie je nauka o výkonu trestu viktimologie o obětech trestných činů BKB – bílý kruh bezpečí, obrací se sem oběti trestných činů Nepoužívat termín resocializace (převýchova) !!! Vystačíme s výchovou, nikoho nepřevychováváme. Nyní jsou programy zacházení. Ve vazbě je minimální program zacházení. Ústavní výchova není trest, je v občansko-právním řízení, pro pomoc dítěti. Ochranná výchova je vlastně za trest. Ústavní výchova je častější – diagnostický ústav, výchovný ústav, dětský domov, dětský domov se školou. Ústavní výchova je nařízená soudem, nemá trestný charakter, ústavní výchovu ruší soud. Ústavní výchova je opatřením, které nařizuje soud v občansko-právním řízení podle zákona o rodině. Nařizuje se zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilé osobě do 19 let v situaci, kdy jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo když rodiče o dítě náležitě nepečují, nebo ze závažných důvodů nemohou výchovu zabezpečit a žádná jiná alternativa výchovy dítěte není dostupná, nebo se nejeví jako žádoucí. Ústavní výchova je navrhována rovněž dětem, které rodiče ani jiné zákonné zástupce nemají. Ústavní výchova je opatřením, které nemá trestný charakter. Trvá tak dlouho, dokud to vyžaduje účel, nejčastěji do 10 let, při prodloužení do 19 let. Ruší ji soud. Ochranná výchova je výchovné opatření ukládané soudem v trestním řízení za činy, které jsou u dospělých posuzovány jako trestné. V trestním řízení se ukládá mladistvému ve věku 15 – 18 let. Za poruchy chování, které dosáhly intenzity trestných činů, může být uložena ochranná výchova v občansko-právním řízení dětem ve věku 12 – 15 let. Má výchovný a preventivní účel, nemá trestný charakter, její uložení se mladistvému nezaznamenává do trestního rejstříku. Trvá tak dlouho, dokud to vyžaduje její účel, nejčastěji do věku 18 let, soud ji může o rok prodloužit. Ochrannou výchovu ruší soud, v průběhu jejího výkonu může podmíněně umístit mladistvého mimo výchovné zařízení pokud lze očekávat, že se bude řádně chovat. Pokud mladistvý toto očekávání nesplní, soud rozhodne o pokračování ochranné výchovy v ústavním zařízení. Do etopedického zařízení může být jedinec přijat i na základě předběžného opatření nebo dobrovolného pobytu. Předběžné opatření je rychlým řešením krizové situace dítěte. Tato opatření navrhuje soud na návrh pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, dřívější oddělení péče o rodinu a dítě při okresních úřadech. O návrhu musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán. Předběžné opatření trvá po dobu 3 měsíců od jeho vykonavatelnosti. Do 3 měsíců musí dojít k jednání o ústavní výchově. Tento postup umožňuje rychle elimitovat závadové prostředí. Předběžné opatření může realizovat i nezisková organizace (např. Klokánek, spadá pod fond ohrožených dětí a Linka bezpečí). Dobrovolný pobyt v diagnostickém ústavu nemusí být realizován jen na základě rozhodnutí soudu. Může být uskutečněn na základě dohody uzavřené mezi zákonnými zástupci dítěte a vedením diagnostického ústavu. Jedná se o dobrovolný diagnostický pobyt v délce trvání maximálně 2 měsíce. Po uplynutí diagnostického pobytu se dítě vrací zpět k zákonným zástupcům, kteří si pobyt vyžádali. Dohoda o dobrovolném pobytu se zruší za určitých závažných podmínek, např. v případě, kdy jedinec nedodržuje pravidla diagnostického pobytu (dopustí se útěku apod). Dětský diagnostický ústav (3 – 15 let), v ČR je jich 8 Diagnostický ústav pro mládež (15 – 18 let), jsou 4, někdy rozdělené podle pohlaví Diagnostický ústav pro děti – cizince (asi 12 dětí) PERMON – zařízení pro děti – cizince u Příbrami Diagnostický pobyt trvá zhruba 2 měsíce. Diagnostické ústavy jsou internátní výchovná zařízení pro jedince s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou nebo umístění na základě předběžného opatření, popřípadě dobrovolného pobytu. Diagnostické ústavy se dělí na dětské a pro mládež. Dětské diagnostické ústavy jsou internátní koedukovaná zařízení pro děti od 3 do 15 let, plní diagnostické úkoly pro děti předškolního a školního věku. Je při nich zřízena škola, která zajišťuje vzdělání podle programu základní a základní školy praktické. Základní organizační jednotkou v diagnostickém ústavu je výchovná skupina, kterou tvoří nejméně 4 a nejvíce 6 dětí. Třída školy a diagnostická třída, v níž je zajišťována příprava na budoucí povolání u dětí, které ukončily povinnou školní docházku, se naplňuje do 8 dětí. Na základě výsledků komplexního vyšetření se po ukončeném diagnostickém pobytu jedinci umísťují zpět do rodin, do dětských domovů, dětských domovů se školou, výchovných ústavů, na psychiatrické kliniky. Jednotlivé činnosti v diagnostickém ústavu jsou obsaženy v denním programu, který je základem pro práci vychovatele. Vychovatel má možnost přistupovat k činnostem vycházejícím z denního programu tvořivě, což má pro skupinu velký význam. Diagnostický ústav plní úkoly diagnostické, vzdělávací, terapeutické, výchovné a sociální, organizační (související s umisťováním dětí do zařízení v územním obvodu diagnostického ústavu, popřípadě i mimo územní obvod), koordinační (směřující k prohloubení a sjednocení odborných postupů ostatních zařízení v rámci územního obvodu diagnostického ústavu). Diagnostický ústav na základě výsledků diagnostických, vzdělávacích, terapeutických, výchovných a sociálních činností, které jsou součástí komplexního vyšetření, zpracovává komplexní diagnostickou zprávu s programem rozvoje osobnosti (zákon č. 109/2002 Sb.). V diagnostickém ústavu může být se souhlasem MŠMT ustanovena jedna výchovná skupina pro účely dlouhodobé péče o jedince, kterým je nezbytné zajistit dokončení studia, poskytování psychologických nebo speciálně pedagogických služeb nebo jsou známy jiné okolnosti, pro něž není vhodné děti přemístit (zákon č. 109/2002 Sb., § 9). Tato výchovná skupina existuje již několik let při diagnostickém ústavu pro mládež Praha 2, Lublaňská 33, dosahuje velmi dobrých výsledků. Dětský domov je formou náhradní výchovné péče o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. U sledovaných dětí umístěných do dětského domova se současně vyskytuje více příčin umístění a v dokumentaci dítěte je často uváděna jedna příčina jako hlavní. V ČR je asi 140 dětských domovů s počtem kolem 7500 dětí. Střediska výchovné péče – spravují je diagnostické ústavy, je to nejen ambulantní péče, ale i krizová. Utajené porody byly ze zákona povoleny v roce 2004; baby-box. Adopce neboli osvojení, můžeme osvojovat pouze právně volné dítě. Žadatelé podstupují testy IQ, rodinnou a sociální situaci. Dítě je právně volné po 6 týdnech nejdříve. 1. adopce prostá zrušitelná; 2. adopce nezrušitelná po roce. Pěstounská péče je u nás rozšířenější než adopce. SOS vesničky máme 3: Medlánky Brno, Doubí u Karlových Var, Chvalčov, jejich počátky byly v roce 1968. U jejich zrodu byl profesor Synovský, Gmeiner a doc. Matějček. V nich pracují matky, ty musí projít rolí tety minimálně rok. Dětský domov se školou zajišťuje péče o děti s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. Do tohoto zařízení jsou umisťovány děti po diagnostickém pobytu, zpravidla ve věku od 6 let do ukončení povinné školní docházky. Dětský domov se školou zajišťuje vzdělávání dětí podle vzdělávacích programů základní nebo zvláštní školy. Základní organizační jednotkou je rodinná skupina, tvoří ji nejméně 5 a nejvíce 8 dětí. Je možné zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 rodinných skupin. Výchovný proces probíhá podle řádu zařízení. Ústavní nebo ochranná výchova je zrušena na základě rozhodnutí soudu pokud pominuly důvody pro umístění jedince do dětského domova se školou. Jestliže závažné poruchy chování trvají i po ukončení povinné školní docházky, bývá jedinec přeřazen do výchovného ústavu. Pozitivním krokem je možnost zařazení dítěte do školy, která není součástí dětského domova se školou. Tato změna, která usnadňuje návrat dítěte z ústavního prostředí do běžného života, se realizuje na základě žádosti ředitele dětského domova se školou v případě, kdy u jedince v průběhu školní docházky pominuly důvody pro zařazení do školy při dětském domově. V dětském domově se školou mohou být umístěny i nezletilé matky s nařízenou nebo uloženou ochrannou výchovou a jejich děti. Výchovný ústav – ve výchovném ústavu může být podle zákona i dítě mladší 15 let, a to od 12 let, spáchá-li trestný čin. Dětští vrazi mají ochrannou výchovu. Do výchovných ústavů se umísťují děti starší 15 let s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou i nezletilé matky a jejich děti, které vyžadují výchovně léčebnou péči. Do výchovného ústavu může být umístěno i dítě starší 12 let, má-li uloženou ochrannou výchovu, vyjímečně i dítě s nařízenou ústavní výchovou v případech zvlášť závažných poruch chování, kdy nemůže být umístěno v dětském domově se školou. Poměr uložených ochranných výchov je v poměru k nařízeným ústavním výchovám velmi nízký. V některých výchovných ústavech se v současné době zřizují samostatné skupiny pro výkon ochranné výchovy. Do výchovného ústavu může být jedinec umístěn prostřednictvím územně příslušného diagnostického ústavu. Ředitel výchovného ústavu nemá pravomoc rozhodovat o přijetí jedince. Přemístění svěřence do jiného zařízení téhož typu je možné ve vyjímečných případech a po dohodě s diagnostickým ústavem, který ho v zařízení přemístil. Pobyt jedince ve výchovném ústavu končí na základě soudem zrušené ústavní nebo ochranné výchovy, v případě dosáhne-li dítě plnoletosti a v zařízení dobrovolně nesetrvá do ukončení přípravy na povolání. Podle zákona č. 109/2002 S., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, výchovnou skupinu tvoří nejméně 5 a nejvíce 8 dětí. Ve výchovném ústavu je možné zřídit nejméně 2 a nejvíce 6 výchovných skupin. Při výchovném ústavu se jako součást zřizuje základní nebo speciální škola, může být jako součást zařízení střední škola, OU, U, praktická škola. Výchovně léčebný ústav ve Dvoře Králové vznikl v roce 1992. Výchovný ústav Žulová na Moravě se zaměřuje na problematiku drog. Péče ambulantní Alkoholotoxikomanická oddělení při obvodních psychiatriích jsou vysokoprahová zařízení, čili vysoký práh dostupnosti (osoby mají doklady, OP a průkaz pojištěnce) K-centra, v ČR je jich 92, jsou nízkoprahová zařízení pro toxikomany. První bylo otevřeno v roce 1993 v Praze 7, spadá pod neziskovou organizaci SANANIM. Po roce 1990 začala pracovat nezisková organizace DROP IN, založil ji doktor Presl a Bouda. SANANIM založili doktorka Těmínová-Rechtrová s Vlčkem, první komunita byla v Němčicích u Strakonic. Denní stacionář pro léčbu toxikomanů – rok 1998 v Praze 7, vede jej doktorka Preslová; v Brně „Podané ruce“. Péče ústavní zahrnuje detoxifikační jednotky (v ČR| počet 19). Detoxikace – jedná se o zavodňování a vyčišťování organismu, samostatný program, ale netýká se každého jedince a nedělá se ambulantně. Pobyty jsou krátkodobé 5, 7 až 10 dnů, např. v Praze U Apoliáře, v Bohnicích. Pro děti do 15 let v nemocnici Pod Petřínem. Děti tu bývají zpravidla 3 týdny, je tam také ambulantní oddělení. U detoxikace by měl mít již klient sjednanou léčbu v příslušné terapeutické komunitě nebo psychiatrii. Rezidenční péče – patří sem léčba ústavní, která se odehrává na psychiatrických klinikách, léčebnách, v terapeutických komunitách. Následná péče typu doléčovacích programů, někdy je součástí i chráněné bydlení. Samostatné programy jsou substituční terapie, programy, svépomocné organizace (anonymní alkoholici, anonymní narkomani atd.pro ženy PAVUČINA). Kontaktní centrum je nestátní zdravotnické nízkoprahové zařízení prvního kontaktu, je zaměřeno na klientelu méně motivovanou k léčbě. Cílem činnosti je zejména zmenšování zdravotních a sociálních rizik klienta – uživatele. Činnost: · kontaktní práce s uživateli drog · základní zdravotní a hygienický servis · výměna stříkaček a jehel, bezplatné kondomy · provedení orientačního testu ze slin na přítomnost protilátek viru HIV · zdravotnické informace týkající se snižování rizik · zprostředkování konkrétních odborných vyšetření · nabídka základního ošacení · minimální potravinový a vitamínový program umožňující přežití · pracovní programy · provoz poradenské a krizové linky pro oblast drogových závislostí · poradenské služby, distribuce informací v oblasti trestně-právní, sociální pomoc · krizová intervence (zprostředkování, přímluva) Terénní programy spadají pod kontaktní centra, někde jsou samostatně. Provádí je tým 4 pracovníků a 3 stabilizovaných aktivních toxikomanů, kteří chodí 5x týdně – 5 hodin. Cíl: · navazování kontaktů s uživateli drog, kteří ještě nejsou v kontaktu se zdravotnickým či sociálním zařízením nebo jsou pomáhající organizací · získávání důvěry těchto osob a jejich postupné převedení do kontaktu s nízkoprahovým zařízením · výměna použitých jehel a stříkaček, distribuce kondomů, čili snaha o minimalizování rizik, především u uživatelů ohrožených infekčními chorobami jako je hepatitida, HIV, AIDS apod. · krizová intervence · distribuce informací mezi toxikomany zaměřené na snižování rizikovosti jejich chování · získávání informací o vývoji drogové scény zaměřené na tzv. skrytou populaci Bio-psycho-sociální-spirituální (rozměr) model závislosti 18-24 let separace dítěte od rodiny, velice často mentální anorexie. U rodiny je třeba zdůraznit extrémní výchovné postoje. Výchova ochranářská, častěji se uplatňuje matka + syn. Patří sem nedostatek životního smyslu = frustrace. Terapeutické komunity jsou určeny pro dlouhodobou nebo střednědobou léčbu nejrůznějších závislostí na návykových látkách. Kratochvíl uvádí principy terapeutické komunity: · aktivní podíl pacientů na léčení · vytvoření dobré komunikace na všech úrovních mezi pacienty, uvnitř terapeutického týmu, mezi pacienty a týmem · zvýšená rovnoprávnost v rozhodování · sociální učení, při kterém dostává člen komunity zpětnou vazbu o tom, jak jeho chování působí na druhé Cílem terapie je: · získali sociální a komunikační dovednosti · přijali odpovědnost za svá rozhodnutí · osvojili si pracovní návyky · uměli řešit náročné životní situace · přijali sami sebe · byli spokojení, šťastní Klient během jednoho týdne absolvuje: · 22 hodin skupinové psychoterapie · 20 hodin pracovní terapie · 12 hodin sportu a zátěžových programů · 2 hodiny arteterapie · 2 hodiny relaxace Dlouhodobá léčba v terapeutické skupině je proces náročný, ale účinný. Část klientů léčbu v komunitě předčasně ukončí, někteří do terapeutické komunity ani nenastoupí. Adiktologie je obor, práce s toxikomany (při lékařské fakultě na UK) Heredita = dědičnost Bazální jistota je víra v existenci nějakých pravidel, která nesmí být porušena (např. v rodině) Altruistické chování znamená nastavení k pomoci druhému. Psycholog Bartal sestavil schéma sekvenční vývoj pomocného chování (přehled) Konvence je zobecnělé pravidlo, nekonvenční se vymyká. Odměny a tresty v etopedii 1. přiměřenost osobnosti a věku 2. srozumitelnost 3. nejednotvárnost, pestrost 4. přiměřenost provinění nebo úspěchu 5. důslednost Formy odměn a trestu · nejdůležitější je poskytnutí nebo odmítnutí něčeho milého · mezi ostatní patří práce za odměnu a za trest · ponížení nebo výtky před ostatními nebo ocenění · sliby a hrozby (čili jestli tak…., podmiňování) · trest okamžitý, odložený · posměšky a zahanbení (spíš mezi vrstevníky) Zásady při užívání odměn a trestů 1. hledáme příčinu a ne viníka 2. upřímnost 3. trest není to, co jsme vymysleli, ale to, co trestaný jako trest vnímá 4. předcházet situaci, ve které víme, že budeme muset dítě trestat 5. uvědomění si nálady, sociální role, osobnosti, zkušenosti, temperamentu, vzdělání 6. dobře může potrestat jenom ten kdo má rád Funkce odměn a trestů 1. napravit škodu 2. zabránit opakování 3. zbavit viníka pocitu viny
