PETR KULIČKA - MOJE STRÁNKY

3.2. Souhrnné výsledky dotazníků všech vychovatelek

Jako doplnění detailního rozboru práce s videotréninkem interakcí v dětském domově na případu jedné vychovatelky uvádím pro porovnání výsledky dotazníkového šetření u ostatních vychovatelek.

V. L. absolvovala videotrénink v průběhu října až prosince 2010 v délce 5 zpětnovazebních rozhovorů. Její zakázkou zněla: „Co mohu udělat pro to, aby děti snadněji zvládaly změny činností, obzvláště pokud jde o přechod od hry k denním povinnostem.“V. L. od samého začátku hodnotila celkovou atmosféru skupinky jako dobrou, stejně tak svůj vztah k práci a pohled na sebe samou jako vychovatelku. Potřebu podpory a posílení vnímala především ve zvládání náročnějších situací, jakou jsou například změny činností.

V případě V. M. se jednalo o 4 zpětnovazební setkání a její zakázka zněla: „Co mohu udělat pro to, aby na rodinné skupince panovala atmosféra blízkosti a naladění.“ Podobně jako V. T. se na začátku práce vyjadřovala k pocitu únavy až vyčerpání, nejednalo se však o přímý důsledek práce s dětmi jako takové. K dětem od začátku vyjadřovala spíše pozitivní postoje a sama vyjadřovala přání, aby se atmosféra „rodinného krbu“, kterou dříve měli, a teď ji v důsledku jistých změn ztratily, do skupinky opět navrátila.

Nakolik se změnilo nahlížení vychovatelek na vlastní dovednosti, jejich sebehodnocení a vztah k práci až po vnímání rodinných skupinek můžeme vyčíst z následujících přehledů.

 

Graf 9 souhrnně představuje stupeň hodnocení vychovatelek jednotlivých bloků ve všech třech dotaznících. ve vztahu k průměrnému hodnocení můžeme vysledovat nižší skóry u všech vychovatelek v blocích „jak vedu děti“ a „poslušnost“ dětí, tedy jejich reagování na instrukce vychovatelky. Nízké hodnocení pak vidíme ještě u bloků klastru i a „celkové atmosféry“ v případě V. T. a V. M.

 

Graf 10 pak zobrazuje situaci po absolvovaném VTI. Můžeme vysledovat posuny pozitivním směrem shodně u všech probandek. Oba grafy následují na další stránce.

 

 

 

Graf 9: Výsledky dotazníků vychovatelek před VTI

 

Graf 10: Výsledky dotazníků vychovatelek po VTI

 

 

Pro lepší názornost uvádím na následující stránce ještě porovnání pouze linií průměrných hodnocení všemi vychovatelkami v jednotlivých blocích dotazníků. Z Grafu 11 můžeme vyčíst, že hodnocení vychovatelek na Lickertově pětibodové škále se celkově zvedlo zhruba o jeden bod. Největších pokroků v souhrnu vychovatelky dosáhly v blocích věnování pozornosti, pozitivních interakcí se skupinkou, vedení dětí a celkové atmosféře. je tedy zřejmé, že se v celém zařízení do jisté míry prolínají shodné trendy.

 

Graf 11: Průměr hodnocení všech vychovatelek před a po VTI

 

 

 

V této kapitole se budeme věnovat shrnutí získaných poznatků se zřetelem k výzkumným otázkám a také limitům jejich interpretace. na závěr uvedeme možnosti dalšího využití zjištěných skutečností pro navazující výzkum.

 

V analýze interakce vychovatelky V. T. před a po videotréninku se ukázalo, že u ní došlo k posunu v zaměření pozornosti více na dítě, častějšímu přijímání iniciativ dětí ve smyslu ano a také ke zlepšení rozvíjení ano-sérií ve vzájemných interakcích. Vychovatelka samotná svůj největší posun ve věnování a rozdělování pozornosti mezi děti. Sama v závěrečném interview vypovídá, že se domnívá, že právě její klidné sledování dětí a věnování pozornosti tomu, co dělají a jak se cítí, bylo příčinou celkového zklidnění skupinky. Zlepšení vzájemných interakcí ve skupině potvrzuje i analýza interakce a v rámci svých limitů i administrovaný dotazník.

I u ostatních dvou vychovatelek pozorujeme nárůst komunikačních kompetencí. V případě V. L. došlo pouze k mírnému nárůstu pozitivního náhledu na skupinku, to však mohlo být způsobené tím, že již prvotní hodnocení vnímání rodinné skupinky mělo poměrně vysoký skór. V případě V. M. bylo navýšení pozitivního vnímání rodinné skupinky srovnatelné s výsledkem u V. T.

 

Dotazníkové šetření změny percepce vlastních výchovných kompetencí a vztahu k práci a pocitu z ní ukazuje na nárůst u pozitivním směrem všech třech vychovatelek. V této otázce však můžeme tyto výsledky považovat za pouze velmi orientační a jejich potvrzení by vyžadovalo šetření této oblasti pomocí ověřených a validizovaných psychometrických metod.

Srovnání výroků V. T. z úvodního rozhovoru a závěrečného interview v rámci kazuistického zpracování tohoto případu jasně dokladuje výraznou redukci negativních vyjádření o jednotlivých dětech a zároveň posílení vnímání vychovatelky jako efektivního činitele při ovlivňování nálady a projevů dětí. Shodně se opakovaně vyjadřuje i k celkové atmosféře na skupince.

V rámci dotazníkového šetření jsme zaznamenali u všech vychovatelek nejvyšší posun taktéž v redukci negativních projevů chování na skupince a ve zlepšení celkové atmosféry.

Opět se jedná spíše o orientační výsledky, přesnější údaje by nám mohla poskytnout například obsahová analýza úvodních rozhovorů a závěrečných interview všech vychovatelek. Vzhledem k tomu, že nám šlo o orientační průzkum však považujeme toto naznačení trendu za dostačující.

 

Rádi bychom také uvedli, že si jsme vědomi limitů interpretací dotazníků a zobecňování získaných dat. Jsme si vědomi nedostatků dotazníků ve smyslu jejich standardizace a validizace na zkušebním vzorku, ta však pro časovou náročnost nemohla být provedena. K posílení dotazníků by však mohla výrazně přispět triangulace jejich položek.

Dále bychom rádi zmínili, že jsme zvažovali možnosti šetření pohledu nejen vychovatelů, ale také dětí na změny, které se po absolvování VTI udály. Avšak vzhledem ke značně heterogennímu složení rodinných skupinek a už tak velkého množství dat jsme od tohoto upustili. Zajímavým doplněním by však mohla být například adaptace šetření mezi dětmi typu „vysvědčení pro učitele“, které ve svém výzkumu použila Eva Šírová (2005).

 

Na závěr bychom rádi nastínili možnosti navázání dalšími výzkumy na tento pilotní průzkum. Nejvyšší zjištěné posuny vnímání vychovatelek jednotlivých bloků v dotaznících se ve vztahu k dětem vyskytly u hodnocení oddílů „věnování pozornosti“ a „naladění se“ a dále pak ve zlepšení celkové atmosféry na rodinné skupince. Domníváme se, že tyto výsledky naznačují, že vhodným dalším navázáním by mohl být výzkum vlivu VTI na zmírnění projevů deprivace u dětí v dětských domovech, protože všechny výše zmíněné faktory mají vliv na emoční ladění a prožívání dětí. U vnímání vychovatelů sebe samotných pak nastal také výrazný posun v percepci vlastní schopnosti vedení dětí a v bloku, který vystihoval vztah vychovatelky k její práci a pocit z ní. Domníváme se, že tyto výsledky ukazují na směr dalšího výzkumu ve smyslu možné aplikaci VTI jako účinného nástroje pro prevenci syndromu vyhoření u vychovatelek v dětských domovech. Vzhledem k poměrně silným efektům v redukci negativních projevů skupinky a zlepšení celkové atmosféry by mohlo být také zajímavé šetření vlivu videotréninku interakcí na klima rodinné skupinky.

 

 

 

 

Videotrénink interakcí je intervenční technika, která se sice zaměřuje především na změnu komunikačních vzorců klienta, zároveň je však nástrojem sociální práce, a vždy bere v potaz širší souvislosti. Vzhledem k tomu, že pracujeme s komunikací, vždy se apriorně dotýkáme vztahů, které tato komunikace utváří. Proto je nutné vedle statistického zhodnocení výsledku práce na interakci samotné prozkoumat i širší vztahový a emoční rámec působení intervence. Jedině tak získáme ucelený obrázek o proběhnuté změně a nalezneme vhodné podněty pro další smysluplnou práci na tomto poli.

Prostředí dětského domova jako zařízení náhradní výchovné péče, je navíc ve srovnání např. se školou velmi specifické. Vychovatel jako pedagogický pracovník je v dané situaci na rozdíl od učitele zároveň nejbližší pečující osobou svěřeného dítěte, takže do jeho práce a působení na dítě se mnohem intenzivněji promítá vzájemný vztah. Proto považuji za jedinou vhodnou variantu aplikace videotréninku v dětském domově individualizovaný přístup, který vždy pracuje s konkrétní zakázkou konkrétního vychovatele. Oproti tomu videotrénink ve školách je vzhledem ke „standardnějšímu“ prostředí možno též částečně standardizovat, jak to například ve své studii provedla
E. Šírová (2005).

Ústavní péče (zdá se, že u nás obzvlášť) je neustálým terčem mediálních útoků a sociálního tlaku. Jistě každý člověk s alespoň průměrnou dávkou empatie a sociálního cítění usoudí, že dítě patří do rodiny k trvalým pečovatelům, k nimž patří a nikoli do ústavu. Tendence dostat děti z ústavů zpět do rodin (ať už jejich původních, nebo do rodin náhradních) je jistě principiálně správná. na druhou stranu je potřeba vzít v potaz, že pravděpodobně vždy budou existovat děti, které alespoň dočasně budou ochranné zdi zařízení ústavní výchovy potřebovat.

Materiálnímu nedostatku v ústavních zařízeních předejdeme snadno, těžko v případě odebrání dítěte z rodiny zabránit jeho emočnímu strádání. Proto považuji za nutné se zabývat veškerými možnými prostředky a nástroji, které máme v tuto chvíli k dispozici pro rozvoj a posílení kompetencí personálu těchto zařízení směrem k lepšímu přijetí dětí a jejich porozumění. V tomto ohledu se VTI jako technika podporující pozitivní komunikaci a přijímání dítěte jeví jako více než vhodná.

Na závěr bych ráda podotkla, že přesto, že práce na tomto výzkumu byla velmi časově náročná a to i vzhledem k dlouhému dojíždění až do východních Čech, mě velmi uspokojovala a bavila. K prostředí dětských domovů mám dlouholetý vztah a vidět dobré a pozitivní výsledky své práce po každém setkání a celkově mnohem radostnější a spokojenější atmosféru ve skupince na samý závěr práce pro mě bylo velkou odměnou za vynaložené úsilí.

 

 

 

·                    Bakalář, E. (2002). Průvodce otcovstvím aneb bez otce se nedá (dobře) žít.

·                    Praha: Vyšehrad.

·                    Beaufortová, K. (1997). Videotrénink interakcí (VTI). Tréninkový manuál účastníka základního výcviku ve VTI. [Studijní texty]. Praha : SPIN.

·                    Beaufortová, K. (2000a). Malé nahlédnutí do teorie intersubjektivity. SPINOVIN, 2000, II.,1.

·                    Beaufortová, K (2000b). Videotrénink interakcí. Lidská práva, 2000, 4.

·                    Beaufortová, K. (2002) Videotrénink interakcí : základy metody a její využítí. [Studijní texty] Praha : SPIN. Dostupné tak0 na adrese:  http://is.muni.cz/el/1423/jaro2011/SPP115/um/VTI_zaklady_metody.pdf

·                    Bidlová, E.(1997). Sociální dovednosti učitele a možnosti jejich rozvíjení. [Diplomová práce]. Praha: UK.

·                    Bidlová, E. (1998). Videotrénink interakcí ve škole. Informatorium 3-8, 5, 1.

·                    Bidlová, E. (2005). Sociální dovednosti učitele a možnosti jejich rozvíjení. [Disertační práce]. Praha : FF UK.

·                    Binarová, I. (2006). Partnerství, sexualita, rodina. Olomouc: Univerzita Palackého.

·                    Blahutová, M. (2008). Příčiny dlouhodobých pobytů dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech. [Diplomová práce]. Brno: MU.

·                    Browne, K. (2009). The Risk of Harm to Young Children in Institutional Care. London: Save the Children Fund. Dostupné na adrese: www.crin.org/docs/The_Risk_of_Harm.pdf

·                    Bubleová, V., Metějček, Z., Kovařík, J. (1997). Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace. Praha: Psychiatrické centrum Praha.

·                    Ditrichová, J. (2008): K historii pojmu intuitivní rodičovství. In Heller, D., Charvát, M., Sobotková, I. (2008): Psychologické dny 2008 : Já & my a oni : sborník abstrakt z konference XXVI. psychologické dny. Brno : FSS MU, 2009. Dostupné také na adrese: http://cmps.ecn.cz/pd/2008/pdf/dittrichova.pdf

·                    Douglas, W. (2002): An In-service to Help Inclusion Of Children With Autism In Mainstream: From Casework to Systems Work. Academic report submitted in part fulfilment of the requirement for the degree of Master of Science in Educational Psychology. University of Dundee.

·                    Dunovský, J. (1980). Dítě a poruchy rodiny. Praha: Avicentrum.

·                    Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál.

·                    Foretová, K. (2007). Rodiny se zanedbanými dětmi a možnosti řešení z pohledu OSPOD ve městě Brně. [Diplomová práce]. Brno: PdF MU

·                    Forsyth, P., Simpson, R., Kaye, G. (1998). An Evalution of Video Interaction Guiadance in Schools 1997/98. [Separát]. SPIN. 

·                    Forsyth, P. (2008). The Development Of Student Teachers’ Interaction Skills: Is It Time to Re-think? Academic report. VERoC Centre, Faculty of Education and Social work, University of Dundee.

·                    Fukkink, R. G. (2008). Video Feedback In Widescreen; a Meta-analysis Of Family Programs. Clinical Psychology Review, 2008, 28, 904–916

·                    Gens, H. (2002). Souhlasné pojmenování. [Příspěvek na Mezinárodní konferenci o VHT/VIG, Holandsko, Ede; zápis z příspěvku na konferenci je jedním ze studijních materiálů SPINu].

·                    Gens, H., Šilhánová, K. (2002). Souhlasné pojmenování. [Předneseno na mezinárodní konferenci o VHT/VIG, Holansko, Ede]. In Šilhánová, K. (2002). Výcvikový manuál účastníka základního výcviku ve VTI. Praha : SPIN.

·                    Hartl, P. , Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.

·                    Helms, W. (1996). Lépe motivovat – méně se rozčilovat. Praha: Portál.

·                    Helus, Z. (1996). Sociální psychologie pro učitele. Praha: Karolinum.

·                    Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.

·                    Jedlička, R. a kol. (2004). Děti a mládež v obtížných životních situacích. Praha: Themis.

·                    Juffer, F., Bakermans-Kranenburg, M. J., van Ijzendoorn, M. H. (2005). The importance of parenting in the development of disorganized attachment: evidence from a preventive intervention study in adoptive families. Journal of Child Psychology and Psychiatry 46:3, 2005, pp 263–274

·                    Koběrská, P. (1995). Vidotrénink interakcí. [Diplomová práce.] Praha: FF UK.

·                    Koluchová, J. (1992). Psychický vývoj dětí v pěstounské péči. Praha: MPSV.

·                    Koluchová, J. (2003). Z výsledků dlouhodobých výzkumů pěstounských rodin. Pediatrie pro praxi, 2003, 4, 118-120.

·                    Koluchová, J., Sobotková, I. (2004). Význam uspokojování psychických potřeb dětí v pěstounské péči. Pediatrie pro praxi, 2004, 5, 1, 13-15.

·                     Koluchová, J. (2004). Teoretická východiska pěstounské péče. In Heller, D., Procházková, J., Sobotková, I. Psychologické dny 2004: Svět žen a svět mužů : polarita a vzájemné obohacování : sborník příspěvků z konference Psychologické dny. Olomouc: Univarsita Palackého v Olomouci, 2005. Dostupné také na adrese: http://cmps.ecn.cz/pd/2004/texty/pdf/koluchova.pdf

·                    Koukolík, F., Drtilová, J. (2006). Vzpoura deprivantů. Praha: Galén.

·                    Kovařík, J. a kol. (2001). Náhradní rodinná péče v praxi. Praha: Středisko náhradní rodinné péče a Portál.

·                    Krejčířová, D., Říčan, P. a kol. (2006). Dětská klinická psychologie. Praha: Grada.

·                    Kubíčková, H. (2006). Vztah vybraných vlastností osobnosti vychovatele a klimatu ve výchovné skupině. In Sborník příspěvků 14. konference ČAPV. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2006. Dostupné také na adrese: http://www.kpg.zcu.cz/capv/HTML/99/default.htm

·                    Lakie, W., McMillan, A. (2003). The use of Video Interactive Guidance (VIG) to increase the Attunement between two children on the Autistic Spectrum and their Mothers . [Academic Report 3] University of Dundee, MSc Educational Psychology.

·                    Langmeier, J., Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada.

·                    Langmeier, J., Matějček, Z. (1963). Psychická deprivace v dětství. Praha : Avicenum.

·                    Laštůvková, Z. (1996). Videotrénink interakcí. [Diplomová práce]. Praha: FF UK.

·                    Levická, J. (2004). Sociálna práca s rodinou I. Trnava.

·                    Lovasová, L. (2005). Rodinné vztahy. In: Děti a jejich problémy (2005) [Sborník studií]. Praha: Sdružení linka bezpečí.

·                    Matějček, Z. (1992). Dítě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN.

·                    Matějček, Z. (1994). o rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Praha: Portál.

·                     Matějček, Z., Bubleová, V., Kovařík, J. (1995). Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace. I. část. Děti z dětských domovů ve svých čtyřiceti letech. Československá psychologie, 1995, 39, 6, 481-495.

·                     Matějček, Z., Bubleová, V., Kovařík, J. (1996). Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace. III. část. Děti narozené z nechtěného těhotenství, děti z dětských domovů a děti z náhradní rodinné péče v dlouhodobém sledování. Československá psychologie, 1996, 40, 2, 81-94.

·                    Matějček, Z. (1999). Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Praha : Portál.

·                    Matějček, Z. a kol. (2002). Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál.

·                    Matějková, A. (2010). Sociální sítě dítěte v dětském domově. [Bakalářská práce].Brno: PdF MU.

·                    Matoušek, O. (1999). Ústavní péče. Praha: SLON.

·                    Matoušek, O. a kol. (2007). Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál.

·                    Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha : Grada.

·                    Nelešovská, A. (2005). Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Praha: Grada.

·                    Pauerová, A. (2008). Právo na život: interrupce jako právní problém? Filosoficko-právní analýza problému. [Diplomová práce]. Brno: PrF MU v Brně

·                    Pávková, J. (2002). Pedagogika volného času. Praha: Portál.

·                    Řepásková, D. (2009). Dětský domov jako jedno z východisek v situaci nefunkční rodinné péče. [Diplomová práce]. České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

·                    Říčan, P. (2006). Cesta životem: vývojová psychologie. Praha: Portál.

·                    Satirová, V. (1994). Kniha o rodině. Praha: Práh.

·                    Savage, E. (2005). Empowering Parents: The Use of Video Interaction Guiadance to Improve Behaviour, Communication and Relationships In Families with Children with Emotional and Behavioural Difficulties. Master of Science Thesis. School of Psychology, Queens University Belfast.

·                    Sobotková, I. (2001). Psychologie rodiny. Praha: Portál.

·                    Sobotková, I. (2008). Poznámky k současné situaci v ústavní výchově dětí. In Náhradní výchova dětí – možnosti a meze, sborník z kolokvia i (107-112). Praha: PrF UK.

·                    Smutková, L. (2007). Sociální práce s rodinou. Hradec Králové: Gaudeamus.

·                    Stern, D. (1992). Diary of a baby. New York : Basic Books.

·                    Stern, D. (2007). První vztah: matka a kojenec. Praha : Dobra.

·                    Stuchlíková, P. (2009). Rodina rodičovství očima dnešních matek. [Diplomová práce]. Brno: PdF MU.

·                    Svobodová, M., Vrtbovská, P., Bártová, D. (2001). Zpráva o stávajícím stavu náhradní výchovné péče o děti a mládež bez rodinného zázemí v České republice. Praha: DOM.

·                    Švancar, Z. , Buriánová, J. (1988). Speciálně pedagogické problémy ústavní a ochranné výchovy. Praha: SPN.

·                    Trevarthen, C. (1998). The Concept and Foundations of Infant Intersubjectivity. In: Braten, S. (eds.) (1998): Intersubjective Communication and Emotion in Early Ontogeny. London, Cambridge: University Press.

·                    Vágnerová, M. (1999). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.

·                    Vágnerová, M. (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum.

·                    Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I: dětství a dospívání. Praha: Karolinum.

·                    Vocilka, M. (1999). Dětské domovy v České republice I. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

·                    Vocilka, M. (1999). Dětské domovy v ČR. Praha: Aula.

·                    Zieglerová, R. (1997). Příčiny umísťování dětí v dětském domově internátního typu a jejich následná resocializace. In Vocilka, M. (1999). Dětské domovy v České republice I. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

·                    Bittner, P. (2007). Péče o děti odebírané z biologické rodiny. Systémové doporučení Ligy lidských práv č. 3. [online]  Liga lidských práv, 2007. 11s. [cit. 18. dubna 2008] Dostupné na adrese:

·                    Člověk hledá člověka, občanské sdružení [online]. 2011 [cit. 2011-02-09]. Dostupné na adrese: http://www.clovekhledacloveka.cz/

·                    Dětský domov Dolní Čermná [online]. 2005 [cit. 2011-04-03]. Dostupné na: http://www.dddolnicermna.com/index.phtml?sekce=1

·                    Hrubá, K. Odebrání dítěte ze sociálních důvodů jako porušení Úmluvy. VIA IURIS [online]. 15.11.2006, [cit. 2011-04-09]. Dostupné na adrese:

·                    Liga lidských práv. Děti z ústavů! Praha: Liga lidských práv, 2007. Dostupné na adrese: http://www.llp.cz/_files/file/deti_z_ustavu.pdf

·                    Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 21. červen 2007, aktualizace 7. února 2011 09:29 [cit. 2011-03-25]. Přímo řízené organizace MŠMT. Dostupné na adrese: http://www.msmt.cz/ministerstvo/primo-rizene-organizace-cast-2

·                    Nobelprize.org : The Official Web Site of Nobel Prize [online]. [cit. 2011-01-17]. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1973 Karl von Frisch, Konrad Lorenz, Nikolaas Tinbergen. Dostupné na adrese: http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1973

·                    Pruková, V. Aspekty náhradní výchovy [online]. [cit. 2011-03-25]. Osobnost dětí umístěnýchv dětských domovech z pohledu vybraných výzkumů & Ústavní výchova v číslech. Dostupné na adrese: http://www.anv.cz/odborne/147-osobnost-deti-umistenychv-detskych-domovech-z-pohledu-vybranych-vyzkumu-a-ustavni-vychova-v-cislech

·                    Pruková, V. Osobnost dětí umístěnýchv dětských domovech z pohledu vybraných výzkumů & Ústavní výchova v číslech. Aspekty náhradní výchovy [online]. [cit. 2011-03-27]. Dostupné na adrese: http://www.anv.cz/odborne/147-osobnost-deti-umistenychv-detskych-domovech-z-pohledu-vybranych-vyzkumu-a-ustavni-vychova-v-cislech

·                    SOS dětské vesničky [online]. [cit. 2011-03-31]. Dostupné na adrese: http://www.sos-vesnicky.cz

·                    SPIN : nestátní nezisková organizace pro rozvoj metody videotrénink interakcí v České republice [online]. [cit. 2011-01-23]. Dostupné na adrese: www.spin-vti.cz

·                    Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno. Dostupné na adrese: http://www.sssbrno.cz

·                    Středisko služeb škole a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno [online]. [cit. 2011-02-09]. Studium pro vychovatele 2011. Dostupné na adrese: http://www.sssbrno.cz/docu/Studium_pro_vychovatele.pdf

·                    Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva [online]. 2010 [cit. 2011-01-14]. Institucionální (ústavní) péče o dítě. Dostupné na adrese: http://usm.lf1.cuni.cz/download/institucionalni_pece.pdf

·                    Vaše děti [online]. [cit. 2011-03-25]. Tisková zpráva: Počty dětí vyrůstající v kojeneckých ústavech a dětských domovech v ČR stále stoupají. Dostupné na adrese: http://www.vasedeti.cz/tipy-a-rady/ostatni-tipy-a-rady/pocty-deti-vyrustajici-v-kojeneckych-ustavech-a-detskych-domovech-v-cr-stale-stoupaji

 

·                    Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině – dostupné na adrese: http://zakonyzdarma.blogspot.com/2010/11/zakon-o-rodine-zakon-c-941963-sb.html

·                    Zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod a zákon č. 104/1991 Sb. Úmluva o právech dítěte.

·                    Úmluva o právech dítěte dostupná na adrese: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=104%2F1991 nebo http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-pravech-ditete.pdf

·                    Zákon č. 359/99 Sb., o sociálně právní ochraně dostupný na adrese: http://zakony-online.cz/?s149&q149=all

·                    Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů – dostupné na adrese: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-109-2002-sb-o-vykonu-ustavni-vychovy-nebo-ochranne-vychovy-ve-skolskych-zarizenich-a-o-preventivne-vychovne-peci-ve-skolskych-zarizenich-a-o-zmene-dalsich-zakonu nebo http://www.anv.cz/legislativa/224-zakon-c-1092002

·                    Zákon č.218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Dostupné na adrese: http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-236.html

·                    Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů

dostupný na adrese: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/zakon-c-18-2004-sb-o-uznavani-odborne-kvalifikace

·                    ZÁKON č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů v platném znění dostupný na adrese: http://www.msmt.cz/dokumenty/platne-zneni-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-k-1

·                    Zákon č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.

 

Obr. 1: Typy rodinných „koalicí“........................................................................................ 15

Obr. 2: „Ano-série“ a „Ne-série“....................................................................................... 58

Obr. 3: „Stavba“ úspěšné komunikace............................................................................... 60

Obr. 4: Proces domlouvání se s klientem na zakázce.......................................................... 63

Obr. 5: Další oblasti rozvoje vyskytující se v traject plánu VTI............................................ 64

Obr. 6: Vhodné rozesazení videotrenéra a klienta při zpětnovazebním rozhovoru................. 66

Obr. 7: Postup videotrenéra při rozboru úseku videa.......................................................... 67

Tab. 1: Základní teoretické zdroje pro videotrénink informací............................................. 55

Tab. 2: Přehled aplikačních oblastí videotréninku v České republice.................................... 72

Graf 1: Zaměření pozornosti vychovatele.......................................................................... 125

Graf 2: Příjem iniciativ dětí............................................................................................... 126

Graf 3: Rozvíjení ano-sérií a ne-sérií vychovatelem........................................................... 126

Graf 4: Vzájemné interakce ve skupině............................................................................. 127

Graf 5: Výsledky dotazníků V. T...................................................................................... 128

Graf 6: Dotazník dovedností vychovatele V. T.................................................................. 129

Graf 7: Dotazník sebehodnocení vychovatele V. T............................................................ 130

Graf 8: Dotazník jaká je naše rodinná skupinka - V. T...................................................... 130

Graf 9: Výsledky dotazníků vychovatelek před VTI.......................................................... 139

Graf 10: Výsledky dotazníků vychovatelek po VTI........................................................... 139

Graf 11: Průměr hodnocení všech vychovatelek před a po VTI......................................... 140

 

 

1.      Rozumím tomu, že při práci metodou videotrénink interakcí se pořizují videonahrávky běžných denních situací se svěřenými klienty v zařízení a videonahrávky zpětnovazebních rozhovorů s videotrenérem. Souhlasím s pořizováním videozáznamů našich společných setkání (zpětnovazebních rozhovorů) i natáčení interakce mezi mnou a mými klienty (mojí rodinnou skupinkou dětí v dětském domově).

 

2.      Tyto záznamy jsou pouze mým vlastnictvím a nakládat s nimi je možné pouze způsoby uvedenými v této smlouvě.

2.1                        Nakládat se záznamy libovolným jiným způsobem, než je uvedeno níže v této smlouvě, je možné pouze s mým písemným souhlasem.

2.2                        Byl/a jsem seznámen/a se způsobem práce VTI trenéra a souhlasím s tím, že videozáznamy jsou konzultovány v rámci supervizního a intervizního systému SPINu. Záznamy tedy nahlíží a analyzuje VTI trenér, supervizní pracovníci a případně intervizní skupina.

2.3                        Byl/a jsem seznámen/a s tím, že záznamy a data z nich vyplývající mohou být využita v rámci zpracování a obhájení diplomové práce na FF MU a souhlasím s tím.

 

3.      3. s osobními údaji a citlivými daty mě i mých klientů (dětí v zařízení) bude v rámci práce v supervizním systému SPINu i v rámci diplomové práce nakládáno dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

 

4.      Rozumím tomu, že pro efektivitu práce a dobrý výsledek je nutné uskutečňovat natáčení a zpětnovazební rozhovory v intervalech vzdálených maximálně 14 dní. Souhlasím s následujícím časovým harmonogramem, který počítá s průměrným počtem setkání (jejich celkový počet se tedy v průběhu práce může změnit).

První natáčení a zakázka:   12.10. (út) mezi 16 a 19h (následná supervize 25.10.)
Druhé natáčení a feedback: 26.10. (út) mezi 16 a 19h (následná supervize 4.11.)
Třetí natáčení a feedback: 3.11. (st) mezi 16 a 19h (následná supervize 8.11.)
Čtvrté natáčení a feedback: 14.11. (ne) čas dle domluvy (následná supervize 18.11.)
Páté natáčení a feedback: 24.11. (st) mezi 16 a 19h (intervize 3.12.)
Šesté natáčení a feedback: 8.12. (st) mezi 16 a 19h (následná supervize 16.12.)

4.1                        Rozumím tomu, že pro smysluplné natáčení je potřeba v daných termínech přítomnost dětí na pracovišti (nejlépe celé rodinné skupinky) a že je nutné zajistit si 45min bez vyrušování pro zpětnovazební rozhovor. Zajištění rodinné skupinky po dobu feedbacku je otázkou dohody s vedením zařízení.

 

5.      Byl/a jsem seznámen/a s tím, že kdykoli v průběhu terapie mohu spolupráci ukončit, pokud si to budu přát.

 

6.      Byl/a jsem seznámen/a s tím, že mohu kdykoli v průběhu terapie i po jejím skončení odstoupit od této dohody. Jakékoli jiné ujednání vyžaduje můj souhlas.